Káva - lahodný nápoj
Většina pramenů uvádí jako počátek pěstování kávy rok 575. V tomto roce se začalo s pěstováním kávy v Jemenu. V arabském přístavním městě Mocha ( Mokka) se vytvořilo hospodářské centrum pro obchod s kávou, které mělo velký význam až do 15. století, kdy už bylo pěstování kávy velmi rozsáhlé. Káva se i přes snahu Arabů udržet si v pěstitelství svůj monopol začala rozšiřovat do celého světa. Postupně se tak začala pěstovat na Srí Lance, Jávě, na ostrově Sumatra a také v oblastí Jižní a Střední Ameriky. Mimo jiné vznikly plantáže v Guayaně, na Kubě a na Jamajce, kde byly roku 1730 položeny základy proslulé odrůdy Jamaica Blue Mountain. Koncem 19. století se začalo s pěstováním kávy i v její domovině - na africkém kontinentu, a to díky britským osadníkům, kteří budovali kávovníkové plantáže například v Keni a Ugandě. Roku 1896 začaly růst první kávovníky také v australském Queenslandu. V Evropě na přelomu 18. a 19. století se v mnoha městěch rozvinula živá kultura kaváren, ve kterých vznikala světově známá díla slavných autorů, např. Harry Potter.
Druhy kávy
Mezi laiky jsou nejznámější 2 druhy kávy – arabica a robusta. Málo se však ví, že kávovníků, tedy rostlin rodu Coffea existuje více než 6000 druhů! Na plantážích se však v podstatě pěstují jen ony dva zmíněné druhy – arabica a robusta. Třetí druh plantážně pěstovaného kávovníku – coffea liberica – byste v omezeném množství našli na plantážních v Malajsii a západní Africe.
V čem se od sebe arabica a robusta odlišují? Arabica je vyhledávána pro svou nezaměnitelnou vůni a jemnou chuť, zatímco robustu bychom mohli charakterizovat jako „silnou kávu“. Její chuť je spíše drsná, aroma poněkud slabší a obsahuje až 3x více kofeinu než arabica. Proto při výrobě kávových směsí dochází k mísení arabicy a robusty. Výsledná kávová směs je tak aromatická a vydatná zároveň. Příkladem takové směsi je OxaPresso z produkce společnosti OXALIS. Káva obsahuje kromě kofeinu, který stimuluje centrální nervový systém, také mnoho stopových prvků jako draslík, vápník, fluor, hořčík., mangan a také vitamin niacin. V malém množství jsou obsažený také sachararidy, proteiny a tuku podobné složky.
Zpracování kávy
Stálezelená rostlina dorůstá výšky až 12 metrů a každého 1,5 – 2 metru je zastřihována. První sklizeň je možná až po šesti letech, následujících 10 až 20 let se sklízí pravidelná úroda. Kávová zrna zrají 6 – 11 měsíců.
Káva při svém zpracování prochází těmito etapami:
1. Sklizeň kávových peckovic z kávovníků – sklizeň se provádí buď ručně anebo pomocí strojů – to jen v oblastech, kde to umožňuje terén (například na rovinatých kávových plantážích Vietnamu). Doba sklizně závisí na zeměpisné poloze. V oblastech na sever od rovníku (severní Afrika, střední Amerika) se sklizeň provádí od září do prosince, jižně od rovníku (např. Jižní Amerika) se sklízí v měsíci dubnu a květnu, ale někdy se může prodloužit až do srpna. V rovníkových zemích jako jsou Kolumbie nebo Uganda se může káva sklízet celý rok.
2. Odstranění peckovice a pergamenového obalu zeleného kávového zrna a leštění zrnek
3. Poté přichází na řadu třídění a přebírání, kávová zrnka jsou zabalena do pytlů o hmotnosti asi 60kg a připravena k přepravě
4. Na konci procesu zpracování kávy stojí její pražení, které se obvykle provádí v místech spotřeby. Pražením dochází v kávových zrnkách k mnoha chemickým reakcím, díky kterým získává káva své charakteristické aroma.
5. Stupeň pražení kávy závisí především na kávové odrůdě, některé kávy vyžadují vyšší stupeň pražení, jiné naopak nižší. Nicnémě základním pravidlem zůstává, že čím je pražení tmavší, tím je výsledná kvalita nižší, a že silnější pražení kávy má za následek ztrátu vlastního charakteru kávy.
Mletí a příprava kávy
Vlastní přípravě kávy předchází její mletí. Mletí bychom měli věnovat dostatečnou pozornost, neboť stupeň umletí kávy musí odpovídat způsobu přípravy. Obecně platí tato pravidla:
• Hrubé umletí – pro přípravu kávy v překapávači anebo filtrované kávy
• Střední umletí – široké použití do kávovarů a překapávačů s jemnými sítky
• Jemné umletí – pro přípravu espresa a na tureckou kávu
Čerstvě umletou kávu je vhodné rychle zkonzumovat, protože čerstvost vůně si umletá káva zachovává jen několik dní.
Na základě Vašich preferencí si můžete z čerstvě umletých kávových zrnek připravit šálek překapávané, turecké či filtrované kávy. Kávu si můžete připravit také velice prostě v konvici, když hrubě umletou kávu zalijete vroucí vodou, necháte chvíli luhovat a poté nápoj slijete přes sítko.
Rady pro přípravu dobrého šálku kávy:
1. Kávová zrnka skladujte ve vzduchotěsném obalu.
2. Kávu melte bezprostředně před spařením.
3. Pro přípravu kávy používejte čistou, studenou vodu. Vodu nechejte krátce projít varem, avšak nikdy kávu nezalévejte vroucí vodou.
4. Kávu si připravte tak, jak ji máte rádi - např. spařením, zalitím, filtrováním, atd. a nechte ji příslušně dlouho stát.
5. Jestli je to možné, pijte připravenou kávu ihned.
6. Šálek nejprve ohřejte a teprve poté do něj nalijte kávu.
7. Pokud si budete kávu dochucovat mlékem, měli byste použít mléko se sníženým obsahem tuku. Tuk v plnotučném mléce totiž brání v tom, abyste si vychutnali skutečně plnou kávovou chuť.
Z našeho sortimentu doporučujeme tyto
kávy
zpět
